Fidži - základní informace

Oficiální název: Fidžijská republika
Hlavní město: Suva
Počet obyvatel: 839 000
Rozloha: 18 274 km²
Měna: fidžijský dolar (FJD)
Úřední jazyk: angličtina, fidžijština

Obyvatelstvo
Polovinu obyvatelstva tvoří melanéští Fidžijci, kteří  jsou křesťanského vyznání. Do druhé poloviny řadíme muslimské i hinduistické Indo-Fidžijce. Jde o potomky Indů a obyvatel z okolních ostrovů, kteří sem byli dováženi pro práci na místních plantážích. Evropané a Číňané zde tvoří nepatrné menšiny. Většina obyvatel obývá největší ostrov Viti Levu. V zemi je 92% gramotnost. Kromě úředních jazyků je v zemi užívána také hindština, kterou mluví indo-fidžijské obyvatelstvo. Do 13. století byl na ostrovech praktikován kanibalismus.

Ekonomika
Fidži patří k nejrozvinutějším státům Oceánie. Zemědělství je důležitým odvětvím ekonomiky a zaměstnává 45% obyvatel. Velký počet jich pracuje na cukrových plantážích. Mezi pěstované plodiny patří maniok, cukrová třtina, kokosové ořechy, ananasy a banány, lidé se také věnují chovu skotu a drůbeže. Pro zemi jsou důležité také vysoké příjmy z cestovního ruchu, služby tvoří 54% hrubého domácího produktu. Na ostrovech najdeme bohatá ložiska zlata, stříbra a měděných rud. I když zde průmysl není příliš rozvinutý, mezi ty nejdůležitější odvětví patří potravinářský průmysl, ve velkém zde pracují cukrovary, pivovary a závody na zpracování ryb a tabáku.Do Austrálie, Velké Británie, Japonska a na Nový Zéland se vyváží cukr, zlato, rybí konzervy a dřevo.

Dějiny a kultura
Ostrovy byly osídleny již kolem roku 1550 př.n.l., což dokazují četné archeologické nálezy. Následně přišli na ostrovy Polynésané a usadili se zde. Kolem roku 1643 připlul na Fidži jako první Evropan nizozemský mořeplavec Abel Tasman. Teprve až sto let po něm byly ostrovy více prozkoumány objevitelem Jamesem Cookem. Během 19. století započala britská nadvláda nad územím a v letech 1874-1970 bylo Fidži britskou kolonií. Od roku 1879 do roku 1918 byli do země dováženi dělníci z Indie, kteří museli pracovat na zdejších cukrových plantážích. V roce 1970 byla v zemi vyhlášena nezávislost. Utlačování místních obyvatel a nerovnoprávnost vedla ke konfliktům mezi etnickými skupinami a v roce 1987 došlo k vojenskému převratu. Ústava z roku 1997 stanovila spravedlivé zákony a došlo k zrovnoprávnění jednotlivých ras a také ke zmírnění napětí mezi etniky. V roce 1999 se konaly první svobodné volby a v roce 2000 byla obnovena demokracie.

Geografie
Tento ostrovní stát leží v Tichém oceánu, asi 1000 km od Nové Kaledonie. Souostroví se skládá z 322 ostrovů, z nichž největší jsou Viti Levu a Vanua Levu. Ostrovy jsou většinou vulkanického nebo korálového původu. Povrch pokrývají zalesněná pohoří a nejvyšší horou je vyhaslá sopka Tomanivi měřící 1323 metrů nad mořem. Na ostrovech panuje tropické podnebí s poměrně stálými teplotami během celého roku. Od listopadu do dubna však častěji prší a objevují se zde cyklony.